Vodoléčba a její uzdravující účinky pro lidský organismus.
Voda je základ života, ale také jeden z nejstarších léčebných nástrojů, které lidstvo zná. Používali ji už staří Egypťané, Řekové a Římané a v Evropě na ni navázaly středověké lázně. Nadšený návrat k lázeňství pak přineslo 18. století. S úspěchem se využívá dodnes.
Za zakladatele vědeckých metod vodoléčby je ale považován až Vincenz Priessnitz, rodák z Jeseníku. Hydroterapie je oblíbená i dnes, a to nejen v lázních, ale také v domácnostech a wellness centrech.
Když voda léčí
Vodoléčba často využívá fyzikální vlastnosti vody – především teplotu a tlak – ke stimulaci oběhového, lymfatického a nervového systému. Pomáhá uvolnit napětí, zlepšit krevní oběh, podpořit detoxikaci těla i zklidnit mysl. Je šetrná, nenáročná na techniku a zároveň velmi účinná.
Teplá voda uvolňuje svaly a klouby, chladná naopak stimuluje a povzbuzuje. Střídání teplot podporuje imunitní systém a prokrvení, což má blahodárné účinky například při rekonvalescenci po úrazech, u chronických bolestí zad, potížích s krevním tlakem nebo únavovém syndromu.
Příběh z hor
Za skutečného průkopníka moderní vodoléčby se považuje slezský sedlák Vincenz Priessnitz, který v první polovině 19. století ve svém domě v Jeseníku vyléčil studenými obklady nejprve sebe a pak množství dalších lidí.
Priessnitzova metoda, která tehdy spočívala v obkladech, koupelích a pitném režimu, v té době budila nadšení i odpor. V lázních, které v Jeseníku založil, se ale léčilo až 1500 pacientů ročně a sjížděli se tam lékaři z celé Evropy, aby studovali Priessnitzovy léčebné metody. Mnohé z nich jsou dodnes platné.
O pár desítek let později na to navázal německý kněz a bylinkář Sebastian Kneipp, který kromě vodoléčby kladl důraz i na přírodní životosprávu, pohyb a duševní rovnováhu. Z jeho filozofie dodnes vycházejí mnohé wellness programy.
Lázně i wellness
Zatímco dříve patřila vodoléčba spíše do léčebných zařízení, dnes je například i běžnou součástí wellness pobytů. Lázně pak hydroterapii stále využívají jako součást komplexní léčby, například při problémech pohybového aparátu, po operacích nebo při chronických onemocněních. Moderní zařízení kombinují tradiční metody s fyzioterapií a psychoterapií. Hydroterapie se uplatňuje i v neurologii, při léčbě úzkostí, depresí nebo postcovidových potížích.
Je to obecně bezpečná metoda, ale samozřejmě záleží na aktuálním zdravotním stavu. Na pozoru by se měli mít například kardiaci nebo těhotné ženy, kterým se nedoporučuje pobyt v příliš teplé vodě.
Teplé až horké vody se pak využívá pro zlepšení prokrvení a svalové uvolnění, což pomáhá proti bolesti. Studená voda pomáhá zejména při akutních úrazech končetin a při zánětech. Zmírňuje bolest, snižuje otok a zánět. Vodoléčba také může prospět naší psychice, ať už v podobě příjemné teplé relaxační koupele, nebo jako osvěžující ponoření či sprcha ledové vody, která rozproudí energii a vrátí chuť do života.
K metodám vodoléčby patří:
- Perličková koupel: koupel ve vaně s jemným masážním účinkem plynu, který tam probublává. Pozitivně působí na nervovou soustavu i krevní oběh.
- Podvodní masáž: spojuje účinek celkové teplé koupele a masáže. Provádí se ve speciální velké vaně s vodou o teplotě okolo 38 °C. Terapeut masíruje ponořené tělo klienta proudem vody z násadce masážní hadice.
- Uhličitá koupel: procedura s minerální vodou s vysokou koncentrací oxidu uhličitého, jehož vstřebávání způsobuje roztažení cév a prokrvení tkání.
- Kneippův chodník: skládá se ze dvou malých bazénků, kde se střídá teplá a studená voda a na dně jsou oblázky. Pacient mezi nimi přešlapuje a tím si prokrvuje nohy.
- Skotské střiky: střídání teplé a studené vody vodním tryskem ze vzdálenosti asi tří metrů. Jsou vhodné při poruchách pohybového aparátu, ale také posilují fyzickou a psychickou odolnost.
- Hydrocolon terapie: speciální technika čištění střev za pomoci teplé vody. Pomáhá například proti zácpě a je také účinnou detoxikační metodou.
- Vířivá lázeň: jemná masáž vířící vodou, která zlepšuje prokrvení a uvolňuje svaly i klouby.
- Saunování: tělo se vystavuje vysokým teplotám v sauně a to podporuje pocení a uvolnění svalů, pomáhá také regeneraci těla i mysli a detoxikuje.
- Priessnitzův zábal: látkou namočenou ve studené vodě obalíme tělo nebo část, kterou léčíme (krk, klouby), následně obalíme teplou nepromokavou látkou, aby se tělo zapařilo. Pomáhá stimulovat imunitní systém, ale také dokáže snížit horečku.
Zdraví z pramenů
Lidé odpradávna věřili, že voda, která vyvěrá z hlubin země, je opatřena zvláštní mocí. Mnohé prameny byly opředeny legendami o světcích, kteří se u nich zázračně zjevili, nebo o poutnících, kterým studánka navrátila zrak či sílu v končetinách. Prameny se stávaly cílem poutí, místem modliteb i prvních pokusů o systematickou léčbu pomocí přírodní vody.
S postupem času začali lidé pozorovat, že některé prameny pomáhají na konkrétní nemoci. Někde ulevovala voda od bolestí kloubů, jinde prospívala trávení nebo dýchacím cestám. Tak se zrodila tradice lázeňství, která se v českých zemích rozvíjela už od středověku.
Lázně vznikaly v místech, kde vyvěraly minerální nebo termální prameny, a kolem nich postupně vyrůstala města a slavná lázeňská střediska. Chemické rozbory dnes potvrzují to, co lidé tušili už dávno, a to, že voda z léčivých pramenů obsahuje řadu cenných minerálů, jako je železo, vápník, hořčík nebo síra. Tyto látky působí blahodárně na kůži, cévní systém, klouby nebo vnitřní orgány.
Pitné kúry pomáhají při zažívacích potížích, koupele ulevují od revmatismu a inhalace posilují dýchací cesty atp.
Prameny ale nejsou jen o fyzickém zdraví. Pobyt u nich má často i uklidňující účinek. Spolu s krásnou přírodou a klidem lázeňských měst tak přispívají k celkové regeneraci.
Moderní medicína dnes s lázeňstvím úzce spolupracuje, a tak se léčivá voda stává součástí rehabilitací i prevence. Každý pramen má své jedinečné složení a vlastnosti a právě v tom spočívá jeho síla. Česká republika je na tyto dary přírody mimořádně bohatá, od západočeského lázeňského trojúhelníku přes Jeseníky až po Luhačovice.
A zde pár tipů, jak si udělat vodoléčbu doma.
Jak na vodoléčbu doma
Nemusíte jezdit do lázní, abyste si dopřáli účinky vodoléčby. Vyzkoušejte některé metody hydroterapie v pohodlí domova:
- Střídavá sprcha: začněte teplou vodou, poté přepněte na chladnou. Opakujte 3× až 5×. Povzbuzuje krevní oběh a imunitní systém.
- Studené obklady, Priessnitzův zábal: jsou vhodné třeba při bolestech kloubů nebo zánětech či teplotách.
- Horká koupel s bylinkami či olejem: uvolňuje svaly, zklidňuje mysl. Do vody můžete přidat například levanduli, heřmánek, rozmarýn apod.
- Solná lázeň: koupelovou sůl nebo i obyčejnou mořskou sůl rozpusťte v teplé vodě. Můžete se v ní vykoupat celí nebo použít na nohy, pomáhá prý i při bolesti zubů.
- Výplach nosu: používá se k tomu slaná voda a speciální nosní konvička. Funguje proti rýmě, ale působí také jako prevence, otužuje nosní sliznici, aby byla odolnější proti virům a infekcím.
Samozřejmě, že i zde platí pravidlo, že čím kvalitnější vodu pijeme, tím kvalitnější život žijeme...
A pokud by jste chtěli mít doma "zdravou, živou vodu jako z ledovce", klikněte na naše stránky https://www.stabfor.com/cs/
Autorka: Alena Čermáková - Spoluzakladatelka a ředitelka New Human Academy z.ú.