Stav půdy v Evropě i v ČR

Velká výměra naší půdy není v dobrém stavu. Máme sice ještě i půdy kvalitní a půdy o něž se pečuje, ale většina našich půd je postižena různými typy a stupni degradace a o velký podíl půd se nepečuje vůbec, pouze se využívají. Je všeobecně známo, že konvenční intenzivní zemědělství svými praktikami degraduje půdu a poškozuje krajinu. Půdy stále ubývá a půda, která zbývá, je degradovaná erozí, zhuštěním, úbytkem organické hmoty, ztrátou nebo naopak nadbytkem živin, poklesem pH, znečištěním polutanty, ztrátou biodiverzity atd. Ignorují se zásady správného střídání plodin, pěstuje se na ploše málo půdě prospěšných (zlepšujících) plodin a běžně se překračuje maximální vhodné zastoupení plodin v osevních sledech (to je markantní zvláště u tržně výhodné řepky, pšenice aj.) Na půdě a s půdou se nehospodaří, půda se využívá bez ohledu na budoucnost. 

Hlavní typy poškození (degradace) půd v Evropě i v ČR:

  1. Ztráty půdy v důsledku záboru pro stavby a jiné účely.
  2. Vodní a větrná eroze (eroze již poškodilo 25% zemědělské půdy EU).
  3. Zhutnění půdy a jiné narušení půdní struktury.
  4. Ztráty půdní organické hmoty a zhoršení její kvality.
  5. Zasolení nebo okyselení půdy.
  6. Pokles zásob živin pod únosnou mez.
  7. Znečištění půdy cizorodými látkami.
  8. Snížení biodiverzity půdy (v důsledku např. zhutnění a fyzikálního poškození půd nebo nadměrného používání průmyslových hnojiv a pesticidů).

Půdu degradují i přirozené mechanismy, ale hlavně lidské aktivity. Jak se naopak pozná dlouhodobě udržitelné využívání půdy a krajiny? 

Kritéria jsou podle zprávy EASAC 2018 následující:

  • vyplavování živin z půdy je malé,
  • biologická produkce daná přírodními klimatickými limity je vysoká,
  • biodiverzita nad i pod povrchem půdy je vysoká,
  • srážky jsou efektivně vsakovány a zadržovány v prokořeněné vrstvě půdy,
  • eroze půdy je nízká,
  • vstupy cizorodých látek do půdy jsou nízké a tyto se nehromadí do škodlivých koncentrací,
  • produkce potravin a dalších produktů není podmíněna vysokými vstupy energie,
  • emise skleníkových plynů z půdy jsou nulové nebo negativní (půda spotřebovává plyny). 

Nejzávažnějším typem degradace půdy je eroze, tedy odnos půdy z pozemku pryč, a to vodou či větrem (vrstvička půdy 1 cm se vytváří stovky let, ale odplavena nebo smetena může být během pár minut) a pokračující rozsáhlé zabírání půdy pro nejrůznější účely). 

Ke snížení negativních jevů se doporučuje: 

  • nelikvidovat tzv. zelené plochy, naopak vytvářet nové,
  • znovu využívat opuštěné a již zdevastované pozemky (tzv. brownfields),
  • používat propustné materiály místo betonu a asfaltu (např. na parkovištích),
  • podporovat tzv. zelenou infrastrukturu (zelené střechy, vertikální zahrady aj). 

Degradace půdy má dopad na kvalitu vody a vzduchu, a tím na zdraví lidí a ohrožuje i potravinovou bezpečnost.

Zdroj: Bez půdy to nepůjde, Miloslav Šimek a kolektiv - Biologické centrum AV ČR, Ústav půdní biologie 2020, čl. "V jakém stavu je naše půda a krajina?"